Dlouho jsem toužil po vysílačce, kterou bych mohl ovládat svoje modely, měla telemetrii a aktualizovatelný firmware. To vše za přijatelný peníz.

Když jsem před Vánoci objevil RTF sadu dronu Black Widow 260, vybavenou vysílačem Turnigy TGY-i6, řídící jednotkou CC3D, pohonnou baterií a setovým nabíječem, zabaleným do ,,hliníkového“ kufříku dlouho jsem neváhal. Vysílač splňoval mé požadavky i přijatelnou cenou a pohonná baterie byla shodná s tou, kterou používám např. ve Sky Surferu, motor zaměnitelný…byl jsem rozhodnutý stát se majitelem dronu.

Začátkem ledna jsem netrpělivě očekával balíček s dronem Black Widow 260 FPV racer, který dorazil pečlivě zabalený a v krátkém čase po objednání. Byla to pro mě první zahraniční objednávka, proto jsem byl trochu nervózní jestli vůbec, co a v jakém stavu dorazí. PayPal jsem do té doby používal pouze na zaplacení obědů v menze v době svých studentských let.

Po rozbalení krabice a vybalení kufříku jsem byl příjemně překvapen. Kufřík od Multistaru byl opravdu bytelný. Jedinou výhradu mám k černému lesklému povrchu, na kterém je vše vidět.

Kufřík obsahoval:

  • sestavený, plně osazený a přednastavený copter, vybavený řídící jednotkou CC3D, 2300kV motory s regulátorem, 1300 mAh 3-článek LiPo a sadu vrtulí 6030.
  • setový 12V nabíječ Turnigy, který dává 1000 mAh, což sice není moc, ale pro začátek určitě postačí (nutno dokoupit 12V síťový zdroj)
  • 6 kanálový vysílač ( v mém případě Mode2) s přijímačem
  • antivibrační desku na FPV kameru nebo MobiusCam
  • návod na vysílač

To vše za cenu necelých 210 dolarů.

Jediné, co jsem postrádal byl návod nebo jakákoli informace k dronu, řídící jednotce, bližší info k motorům a regulátoru (k problémům s nastavením se ještě dostanu).

Na nic jsem tedy nečekal a dal nabít baterii a v mezičase jsem použil shodnou, kterou mám ve svém Sky Surferu. Po připojení baterie jsem zjistil, že se motory netočí i když vše bylo v pořádku zapojeno. Po poradě s kamarádem, co létá drony se stejnou řídící jednotkou jsem zjistil, že motory jsou blokovány, odblokují se po pohybu páčky plynu vysílače např. doleva. Na tu správnou kombinaci pohybů páček nebo tlačítek, pod kterým by bylo odblokování nastaveno jsem samozřejmě nepřišel, a tak nezbývalo nic jiného než celý systém přehrát a znovu nastavit. To ovšem není žádný problém. Stáhnul jsem si tedy OpenPilot GCS, který je k tomu určený a vše společně s kolegou modelářem nastavil. Vlastní nastavení nebyl žádný problém, vše je intuitivní…tedy v angličtině. V jednom z nastavení jsem pak objevil i blokování motorů, kde jsem si zvolil pohyb páčky plynu vlevo (na výběr je mnoho dalších).

Po nastavení řídící jednotky již vše probíhalo standardně. Ještě ten den jsem strávil pokusy o nastavení stability v obýváku (máme vysoké stropy :-)), ty skončily až vypnutím jednoho motoru a pádem, ze kterého je zlomená vrtule. Letový čas se pohyboval okolo 7-9 minut. To není moc, ale se silnější nebo 4 článkovou baterií se jistě dá dosáhnou lepšího času.

Jediná výtka k celé RTF sadě směřuje k chybějícímu návodu na řídící jednotku. Možná také k uchycení baterie na spodku dronu, které nebylo moc pevné a při tvrdším přistání nevydrželo, ale to lze vyřešit např. suchým zipem nebo, jako v mém případě, přemístěním baterie na horní stranu.